sklonek

čeština

výslovnost

• IPA: [sklɔnɛk]

dělení

• sklo-nek

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	sklonek	sklonky
genitiv	sklonku	sklonků
dativ	sklonku	sklonkům
akuzativ	sklonek	sklonky
vokativ	sklonku	sklonky
lokál	sklonku	skloncích
instrumentál	sklonkem	sklonky

význam

1. (knižně) konec nějakého období
   • Jest smutný roku sklonek v mlžném hávě, když listí zvadlé vítr honit chvátá, poslední plody, poslední květ dravě když rve a pohřbí pod rubášem bláta.
2. (řidčeji, zastarale) mírně nakloněná rovina
   • Druhá příčina librace jest sklonek dráhy měsíčné k dráze zemské, jenž něco víc než 5 stupňů obnáší.