skončiv

čeština

výslovnost

• IPA: [skɔnt͡ʃɪf]

dělení

• skon-čiv

sloveso

• dokonavé

význam

1. přechodník minulý jednotného čísla mužského rodu slovesa skončit
   • Skončiv studie Zlobický ohlížel se po nějakém úřadě.

související

• skončivši
• skončivše