sloveso

čeština

výslovnost

• IPA: [slɔvɛsɔ]

dělení

• slo-ve-so

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	sloveso	slovesa
genitiv	slovesa	sloves
dativ	slovesu	slovesům
akuzativ	sloveso	slovesa
vokativ	sloveso	slovesa
lokál	slovesu	slovesech
instrumentál	slovesem	slovesy

význam

1. slovní druh vyjadřující stav nebo děj
   • Chodit je sloveso. Slovesa se časují.

překlady

1. slovní druh

   • amharština: ግሥ
   • angličtina: verb
   • arabština: فِعْل
   • bulharština: глагол
   • dánština: udsagnsord s, verbum s
   • dolnolužická srbština: werb m
   • esperanto: verbo
   • finština: verbi, teonsana
   • francouzština: verbe m
   • hebrejština: פֹּעַל m
   • hornolužická srbština: werb m
   • ido: verbo
   • interlingua: verbo
   • interlingue: verbe
   • irština: briathar m
   • italština: verbo m
   • japonština: 動詞
   • katalánština: verb m
   • korejština: 동사
   • latina: verbum s
   • litevština: veiksmažodis m
   • maďarština: ige
   • mongolština: үйл үг
   • němčina: Verb s, Tätigkeitswort s, Zeitwort s
   • nizozemština: werkwoord s
   • norština: verb
   • polština: czasownik m
   • ruština: глагол m
   • řečtina: ρήμα s
   • skotská gaelština: gnìomhair
   • skotština: verb
   • slovenština: sloveso s
   • slovinština: glagol m
   • srbština (cyrilice): глагол m
   • srbština (latinka): glagol m
   • staroangličtina: word s
   • španělština: verbo m
   • švédština: verb s

synonyma

1. (v jazykovědě, odborně) verbum, (archaicky) časoslovo

související

• slovesný

externí odkazy

• Článek Sloveso ve Wikipedii