Možná hledáte dej.

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • děj

etymologieEditovat

Z praslovanského *dějati („činit“), které není doloženo, ale zkonstruováno pomocí historicko-srovnávací metody.[1] Srovnej též s dít se (3. os. sg. děje se).

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ děj děje
genitiv děje dějů
dativ ději dějům
akuzativ děj děje
vokativ ději děje
lokál ději dějích
instrumentál dějem ději

významEditovat

  1. událost či sled událostí probíhající na určitém místě v určitém čase
    • Debata se týkala politických dějů kolem 17. listopadu 1989.
  2. příběh obsažený v literárním, divadelním či filmovém díle
    • Děj filmu se odehrává za druhé světové války.
    • Celý děj hry je postaven na jednoduché zápletce.
  3. (v přírodních vědách) proces, při kterém se mění stav systému
    • Při adiabatickém ději nedochází k výměně tepla s okolím.
  4. (v jazykovědě) obecný význam slovesa použitého ve větě, nebo věty jako celku
    • Předmět ve větě vyjadřuje osobu, zvíře, nebo věc, které jsou slovesným dějem zasaženy.
    • Vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, při které může nastat děj věty hlavní.

překladyEditovat

  1. událost
  2. příběh, zápletka
  3. proces

synonymaEditovat

  1. událost, dění
  2. příběh, zápletka
  3. proces

souvisejícíEditovat

slovesoEditovat

významEditovat

  1. rozkazovací způsob slovesa dít

fráze a idiomyEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-06-30, [cit. 2009-06-19]. Heslo děj.
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „děj“, s. 125.

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Děj ve Wikipedii