děj
Možná hledáte dej.
čeština
editovatvýslovnost
editovat
dělení
editovat- děj
etymologie
editovatZ praslovanského *dějati („činit“), které není doloženo, ale zkonstruováno pomocí historicko-srovnávací metody.[1] Srovnej též s dít se (3. os. sg. děje se).
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | děj | děje |
| genitiv | děje | dějů |
| dativ | ději | dějům |
| akuzativ | děj | děje |
| vokativ | ději | děje |
| lokál | ději | dějích |
| instrumentál | dějem | ději |
význam
editovat- událost či sled událostí probíhající na určitém místě v určitém čase
- Debata se týkala politických dějů kolem 17. listopadu 1989.
- příběh obsažený v literárním, divadelním či filmovém díle
- Děj filmu se odehrává za druhé světové války.
- Celý děj hry je postaven na jednoduché zápletce.
- (v přírodních vědách) proces, při kterém se mění stav systému
- Při adiabatickém ději nedochází k výměně tepla s okolím.
- (v jazykovědě) obecný význam slovesa použitého ve větě, nebo věty jako celku
- Předmět ve větě vyjadřuje osobu, zvíře, nebo věc, které jsou slovesným dějem zasaženy.
- Vedlejší věta podmínková vyjadřuje podmínku, při které může nastat děj věty hlavní.
překlady
editovat- —
synonyma
editovatsouvisející
editovatsloveso
editovatvýznam
editovat- rozkazovací způsob slovesa dít
fráze a idiomy
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-06-19]. Heslo děj.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „děj“, s. 125.
