sluiten

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈslœy̯tə(n)]  sluiten^{? • info}

etymologie

Přes staroholandské *slūtan z předpokládaného pragermánského *sleutaną, které zřejmě z předpokládaného praindoevropského základu *(s)kleh₂w-. (Takto vzdáleně příbuzné např. s latinským claudere či starořeckým κλείειν téhož významu.) Srovnej např. švédské sluta, německé schließen nebo norské slutte, dále latinské clavis či ruské ключ.

podstatné jméno

význam

1. zavírání

sloveso

• silné
• tranzitivní

časování

kategorie	tvar
infinitiv	sluiten
1. osoba	sluit
3. osoba	sluit
množné číslo	sluiten
préteritum	sloot
prét. množ. č.	sloten
perfektum	gesloten

význam

1. zavřít, zavírat
   • Denk eraan de deur te sluiten voor de veiligheid van uw kinderen. – Nezapomínejte zavírat branku kvůli bezpečnosti vašich dětí.
2. uzavřít, dohodnout, domluvit
   • Deze overeenkomst vormt dus het bewijs dat het contract gesloten is en zal later als basis dienen voor de notariële akte. – Tato smlouva vytváří důkaz, že kontrakt byl uzavřen a později poslouží jako základ pro notářskou listinu.

synonyma

1. dichtdoen, toedoen, (zastarale, archaicky) luiken
2. vestigen, regelen, inrichten

antonyma

1. openen
2. —

související

• uitsluiten
• besluiten
• afsluiten
• sluiting
• sloot
• sleutel
• aansluiten
• sluitrede
• sluiter