smuteční

čeština

výslovnost

• IPA: [smʊtɛt͡ʃɲiː]

dělení

• smu-teč-ní

přídavné jméno

• měkké
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční
genitiv	smutečního	smutečního	smuteční	smutečního	smutečních	smutečních	smutečních	smutečních
dativ	smutečnímu	smutečnímu	smuteční	smutečnímu	smutečním	smutečním	smutečním	smutečním
akuzativ	smutečního	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční
vokativ	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční	smuteční
lokál	smutečním	smutečním	smuteční	smutečním	smutečních	smutečních	smutečních	smutečních
instrumentál	smutečním	smutečním	smuteční	smutečním	smutečními	smutečními	smutečními	smutečními

význam

1. vztahující se ke smutku
   • Po moři smuteční se lodi plaví, nad skály sosny ční v horizont popelavý.
2. (dřevina) mající převislé větve
   • Teskno. Zapadla minulá slunce, slzami zvětšují se hvězdy, smuteční cypřiše čekají u cest.

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-11-28]. Heslo smuteční.