Od staročeského súšě z praslovanského *such-ja, souvisejícího s praslovanským *suchъ („suchý“) pocházejícím z indoevropského *sauso- téhož významu, odvozeného z indoevropského *saus- („sušit“)[1]
pád \ číslo |
jednotné |
množné |
nominativ |
souš / (řidčeji) souše[2] |
souše |
genitiv |
souše |
souší |
dativ |
souši |
souším |
akuzativ |
souš |
souše |
vokativ |
souši /(řidčeji) souše[2] |
souše |
lokál |
souši |
souších |
instrumentál |
souší |
soušemi |
- pevnina, země nepokrytá vodou
- Souš tvoří 29 % povrchu planety.
- „Ostatně víme, co chcem, ovládnout vodu i zem,” patrně řekl si ten, co obsadil trůn. „Po souši hůř, po vodě spíš rozšířím říš’”, rozhod’ se trůn.[3]
- uschlý strom
- Pro biodiverzitu jsou důležité i souše a tlející dřevo.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „souš; suchý“, s. 592; 613.
- 1 2 zejména ve významu (2)
- ↑ Jiří Macháček, MIG 21: Člun, z alba Snadné je žít, 2001