spat
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [spat]
dělení
editovat- spat
etymologie
editovatTvar je pozůstatkem staročeského supina slovesa spát (spáti), utvořeného příponou -t po nezdloužené kmenové samohlásce a užívaného typicky po slovesech vyjadřujících pohyb (v současné češtině se i v těchto případech užívá infinitiv).[1][2]
sloveso
editovatvýznam
editovatangličtina
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [spæt]
sloveso
editovatvýznam
editovatvolapük
editovatpodstatné jméno
editovatskloňování
editovatpád | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | spat | spats |
genitiv | spata | spatas |
dativ | spate | spates |
akuzativ | spati | spatis |
vokativ | o spat | o spats |
význam
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ O. B.. Supinum. Naše řeč, 1923, roč. 7, čís. 10. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Supinum. Naše řeč, 1947, roč. 31, čís. 2–4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2012-11-18]. Heslo spáti.
- ↑ Josef Kožíšek: Slunce
- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 1. vyd. Praha : Evropský literární klub, 1937. S. 210.