Možná hledáte spolu.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • spo-lu-

etymologie editovat

Vznikla v moderní době pro skládání substantivních složenin a může na ní být pohlíženo buď jako na předponu nebo jako na komponentu složeniny. Pod vlivem substantivní předpony se ujala také jako adjektivní a slovesná předpona. Proti rozšíření této předpony u sloves existoval významný odpor jazykové teorie. Ostře ho kritizovala v roce 1917 Naše řeč a František Trávníček v Mluvnici spisovné češtiny I v roce 1951 napsal, že jsou slovesa složená pomocí předpony spolu- neústrojná, protože spolu patří k předložkovému pádu s někým závislému na slovese (např. spolupracovat s někým = pracovat spolu s někým). Tato argumentace ale nebyla přesvědčivá a odpor jazykové teorie tak nedokázal rozšíření předpony u sloves zabránit. Vznikem tohoto nového slovotvorného typu bylo vyhověno vyjadřovací potřebě jazyka.[1]

varianty editovat

předpona editovat

  • slovotvorná
  • podstatných jmen a z nich odvozených přídavných jmen a sloves

význam editovat

  1. tvoří složeniny, kde k druhé části doplňuje význam spolu s mluvčím
    • spoluvlastník, spolužačka, spolustranický

překlady editovat

související editovat

poznámky editovat

  1. JELÍNEK, Milan. Složená verbální substantiva s dějovým významem. In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. [s.l.] : Masarykova univerzita, 1962. Dostupné online. Ročník 11, číslo A10 A, Řada jazykovědná., s. 67-72.