spolu-

Možná hledáte spolu.

čeština

výslovnost

• IPA: [spɔlʊ]

dělení

• spo-lu-

etymologie

Vznikla v moderní době pro skládání substantivních složenin a může na ní být pohlíženo buď jako na předponu nebo jako na komponentu složeniny. Pod vlivem substantivní předpony se ujala také jako adjektivní a slovesná předpona. Proti rozšíření této předpony u sloves existoval významný odpor jazykové teorie. Ostře ho kritizovala v roce 1917 Naše řeč a František Trávníček v Mluvnici spisovné češtiny I v roce 1951 napsal, že jsou slovesa složená pomocí předpony spolu- neústrojná, protože spolu patří k předložkovému pádu s někým závislému na slovese (např. spolupracovat s někým = pracovat spolu s někým). Tato argumentace ale nebyla přesvědčivá a odpor jazykové teorie tak nedokázal rozšíření předpony u sloves zabránit. Vznikem tohoto nového slovotvorného typu bylo vyhověno vyjadřovací potřebě jazyka.

varianty

• sou-
• (pro slova latinského původu) ko-, kon-, kom-
• (pro slova řeckého původu) para-

předpona

• slovotvorná
• podstatných jmen a z nich odvozených přídavných jmen a sloves

význam

1. tvoří složeniny, kde k druhé části doplňuje význam spolu s mluvčím
   • spoluvlastník, spolužačka, spolustranický

překlady

1. • němčina: Mit-, Zusammen-
   • nizozemština: mee-, mede-

související

• Příloha:Slova s předponou spolu- (čeština)
• spolu