spolu-
Možná hledáte spolu.
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [spɔlʊ]
dělení
editovat- spo-lu-
etymologie
editovatVznikla v moderní době pro skládání substantivních složenin a může na ní být pohlíženo buď jako na předponu nebo jako na komponentu složeniny. Pod vlivem substantivní předpony se ujala také jako adjektivní a slovesná předpona. Proti rozšíření této předpony u sloves existoval významný odpor jazykové teorie. Ostře ho kritizovala v roce 1917 Naše řeč a František Trávníček v Mluvnici spisovné češtiny I v roce 1951 napsal, že jsou slovesa složená pomocí předpony spolu- neústrojná, protože spolu patří k předložkovému pádu s někým závislému na slovese (např. spolupracovat s někým = pracovat spolu s někým). Tato argumentace ale nebyla přesvědčivá a odpor jazykové teorie tak nedokázal rozšíření předpony u sloves zabránit. Vznikem tohoto nového slovotvorného typu bylo vyhověno vyjadřovací potřebě jazyka.[1]
varianty
editovatpředpona
editovat- slovotvorná
- podstatných jmen a z nich odvozených přídavných jmen a sloves
význam
editovat- tvoří složeniny, kde k druhé části doplňuje význam spolu s mluvčím
- spoluvlastník, spolužačka, spolustranický
překlady
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ JELÍNEK, Milan. Složená verbální substantiva s dějovým významem. In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. [s.l.] : Masarykova univerzita, 1962. Dostupné online. Ročník 11, číslo A10 A, Řada jazykovědná., s. 67-72.