spolutvůrkyně

čeština

výslovnost

• IPA: [spɔlʊtvuːrkɪɲɛ]

dělení

• tvůr-ky-ně

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	tvůrkyně	tvůrkyně
genitiv	tvůrkyně	tvůrkyň / tvůrkyní
dativ	tvůrkyni	tvůrkyním
akuzativ	tvůrkyni	tvůrkyně
vokativ	tvůrkyně	tvůrkyně
lokál	tvůrkyni	tvůrkyních
instrumentál	tvůrkyní	tvůrkyněmi

význam

1. žena, která něco tvoří nebo vytvořila spolu s někým dalším

související

• spolutvůrce
• tvořit
• tvorba
• tvůrkyně