srdeční

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [sr̩dɛt͡ʃɲiː]

děleníEditovat

  • sr-deč-ní

přídavné jméno (1)Editovat

  • měkké

skloňováníEditovat

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ srdeční srdeční srdeční srdeční srdeční srdeční srdeční srdeční
genitiv srdečního srdečního srdeční srdečního srdečních srdečních srdečních srdečních
dativ srdečnímu srdečnímu srdeční srdečnímu srdečním srdečním srdečním srdečním
akuzativ srdečního srdeční srdeční srdeční srdeční srdeční srdeční srdeční
vokativ srdeční srdeční srdeční srdeční srdeční srdeční srdeční srdeční
lokál srdečním srdečním srdeční srdečním srdečních srdečních srdečních srdečních
instrumentál srdečním srdečním srdeční srdečním srdečními srdečními srdečními srdečními

významEditovat

  1. související se srdcem
    • Jsou na jisto lidé, kteří každé zakašlání za projev souchotin považují — každé zrychlení tepny srdeční vadou si vykládají, každého zavanutí větru smrtelně se obávají, před každým jídlem úzkostlivě se tážou, zdali jim neuškodí a podobně.[1]

překladyEditovat

  1. související se srdcem

souvisejícíEditovat

přídavné jméno (2)Editovat

  • tvrdé

významEditovat

  1. nominativ množného čísla mužského životného rodu přídavného jména srdečný
    • V lavicích usedli známí návštěvníci tohoto chrámu, lidé prostí a srdeční, nejvíce úsměvných kmetův a stařenek, jež skláněly se nad velikými, tlustými modlitbami.[2]
  2. vokativ množného čísla mužského životného rodu přídavného jména srdečný

poznámkyEditovat

  1. Josef Thomayer: Hypochondři
  2. Karel Václav Rais: Povídky o českých umělcích