stolz

Možná hledáte Stolz.

němčina

výslovnost

• IPA: [ʃtɔlt͡s],  stolz^{? • info}

etymologie

Přes starohornoněmçinu z předpokládaného pragermánského *stultaz. Srovnej anglické stout.

skloňování

skloňování

V příslovečné a přísudkové funkci

stolz

deklinace	pád	singulár			plurál
		mužský rod	ženský rod	střední rod	všechny rody
silná	nominativ	stolzer	stolze	stolzes	stolze
	genitiv	stolzen	stolzer	stolzen	stolzer
	dativ	stolzem	stolzer	stolzem	stolzen
	akuzativ	stolzen	stolze	stolzes	stolze
slabá	nominativ	der stolze	die stolze	das stolze	die stolzen
	genitiv	des stolzen	der stolzen	des stolzen	der stolzen
	dativ	dem stolzen	der stolzen	dem stolzen	den stolzen
	akuzativ	den stolzen	die stolze	das stolze	die stolzen
smíšená	nominativ	ein stolzer	eine stolze	ein stolzes	keine stolzen
	genitiv	eines stolzen	einer stolzen	eines stolzen	keiner stolzen
	dativ	einem stolzen	einer stolzen	einem stolzen	keinen stolzen
	akuzativ	einen stolzen	eine stolze	ein stolzes	keine stolzen

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	stolz
komparativ	stolzer
superlativ	am stolzesten

význam

1. hrdý, pyšný
   • Der Brigade-Chor der Karl-Marx-Druckerei im thüringischen Pößneck ist stolz auf seine Eigenbau-Kantate, "stolz", so Brigadeleiter Dietmar Groh, "auf solche Texte wie "Dank euch, tapfere Sowjetsoldaten". – Brigádní pěvecký sbor Tiskárny Karla Marxe v durynském Pößnecku je pyšný na svoje vlastnoruční kantáty, "pyšný", jak říká sbormistr Dietmar Groh, "na takové texty jako 《Dík vám, chrabří sovětští vojáci!》.

související

• Stolz