strčit

Možná hledáte strčiť.

čeština

výslovnost

• IPA: [str̩t͡ʃɪt]  strčit^{? • info}

dělení

• str-čit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní nebo intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	strčím	strčíš	strčí	strčíme	strčíte	strčí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	strč	strčme	strčte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	strčil	strčila	strčilo	strčili	strčily	strčila
trpné	strčen	strčena	strčeno	strčeni	strčeny	strčena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	strčiv	strčivši	strčivše

význam

1. (strčit do + genitiv) posunout přiměřenou silou
2. přemístit dovnitř

překlady

1. posunout

   • angličtina: push
   • francouzština: pousser
   • němčina: stoßen
   • polština: pchnąć
   • řečtina: ωθώ
   • slovenština: strčiť
2. vsunout

   • angličtina: put, insert
   • francouzština: mettre, insérer, introduire
   • řečtina: σπρώχνω
   • slovenština: strčiť
   • španělština: meter

synonyma

1. postrčit, (nářečně) hypnout, sotit
2. vsunout, zasunout, zastrčit

související

• strkat
• strčení
• strk
• ústrk
• nastrčit
• podstrčit
• vystrčit
• zastrčit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-05-19]. Heslo strčit.