čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [sʊpɔzɪt͡sɛ]

dělení

editovat
  • su-po-zi-ce

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ supozice supozice
genitiv supozice supozic
dativ supozici supozicím
akuzativ supozici supozice
vokativ supozice supozice
lokál supozici supozicích
instrumentál supozicí supozicemi

význam

editovat
  1. (řidčeji, knižně) podmíněný návrh
  2. předpoklad
  3. (v logice) forma použití termínů ve výrocích, prostřednictvím níž se určité jazykové formě přiřkne dané množství možných významů[1]
    • Neumožňuje analyzovat zmiňování funkcí, vlastností a vztahů, tedy neumožňuje analyzovat rozdíl mezi užitím výrazu v supozici de dicto a de re.

související

editovat

poznámky

editovat
  1. KRAUS, Jiří, a kol. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. 1. vyd. Praha : Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2. Heslo „supozice“, s. 760.