čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [sʊpɔzɪt͡sɛ]

dělení editovat

  • su-po-zi-ce

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ supozice supozice
genitiv supozice supozic
dativ supozici supozicím
akuzativ supozici supozice
vokativ supozice supozice
lokál supozici supozicích
instrumentál supozicí supozicemi

význam editovat

  1. (řidčeji, knižně) podmíněný návrh
  2. předpoklad
  3. (v logice) forma použití termínů ve výrocích, prostřednictvím níž se určité jazykové formě přiřkne dané množství možných významů[1]
    • Neumožňuje analyzovat zmiňování funkcí, vlastností a vztahů, tedy neumožňuje analyzovat rozdíl mezi užitím výrazu v supozici de dicto a de re.

související editovat

poznámky editovat

  1. KRAUS, Jiří, a kol. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. 1. vyd. Praha : Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2. Heslo „supozice“, s. 760.