svans

švédština

výslovnost

• IPA: [svanːs]

etymologie

Pravděpodobně ze středodolnoněmčiny. Srovnej německé Schwanz téhož významu.

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	svans	svansen	svansar	svansarna
genitiv	svans	svansens	svansars	svansarnas

význam

1. ocas, ohon

volapük

podstatné jméno

význam

• nominativ plurálu substantiva svan