svatohavelský

čeština

výslovnost

• IPA: [svatɔɦavɛlskiː]

dělení

• sva-to-ha-vel-ský

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	svatohavelský	svatohavelský	svatohavelská	svatohavelské	svatohavelští	svatohavelské	svatohavelské	svatohavelská
genitiv	svatohavelského	svatohavelského	svatohavelské	svatohavelského	svatohavelských	svatohavelských	svatohavelských	svatohavelských
dativ	svatohavelskému	svatohavelskému	svatohavelské	svatohavelskému	svatohavelským	svatohavelským	svatohavelským	svatohavelským
akuzativ	svatohavelského	svatohavelský	svatohavelskou	svatohavelské	svatohavelské	svatohavelské	svatohavelské	svatohavelská
vokativ	svatohavelský	svatohavelský	svatohavelská	svatohavelské	svatohavelští	svatohavelské	svatohavelské	svatohavelská
lokál	svatohavelském	svatohavelském	svatohavelské	svatohavelském	svatohavelských	svatohavelských	svatohavelských	svatohavelských
instrumentál	svatohavelským	svatohavelským	svatohavelskou	svatohavelským	svatohavelskými	svatohavelskými	svatohavelskými	svatohavelskými

význam

1. vztahující se k svatému Havlovi
   • Již nikdy vnuka svého neuvidíš. Vstoupí navždy do kláštera svatohavelského, kamž jsem jej z lásky strýcovské zavedl.