svatojakubský

čeština

výslovnost

• IPA: [svatɔjakʊpskiː]

dělení

• sva-to-ja-kub-ský

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	svatojakubský	svatojakubský	svatojakubská	svatojakubské	svatojakubští	svatojakubské	svatojakubské	svatojakubská
genitiv	svatojakubského	svatojakubského	svatojakubské	svatojakubského	svatojakubských	svatojakubských	svatojakubských	svatojakubských
dativ	svatojakubskému	svatojakubskému	svatojakubské	svatojakubskému	svatojakubským	svatojakubským	svatojakubským	svatojakubským
akuzativ	svatojakubského	svatojakubský	svatojakubskou	svatojakubské	svatojakubské	svatojakubské	svatojakubské	svatojakubská
vokativ	svatojakubský	svatojakubský	svatojakubská	svatojakubské	svatojakubští	svatojakubské	svatojakubské	svatojakubská
lokál	svatojakubském	svatojakubském	svatojakubské	svatojakubském	svatojakubských	svatojakubských	svatojakubských	svatojakubských
instrumentál	svatojakubským	svatojakubským	svatojakubskou	svatojakubským	svatojakubskými	svatojakubskými	svatojakubskými	svatojakubskými

význam

1. vztahující se k svatému Jakubovi
   • Tanulať mu na mysli rozprávka s mincmistrem a svatojakubským kazatelem — tanula mu na mysli přípověď jeho.