sveřepice

čeština

výslovnost

IPA: [svɛr̝ɛpɪt͡sɛ]

dělení

sve-ře-pi-ce

podstatné jméno

rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	sveřepice	sveřepice
genitiv	sveřepice	sveřepic
dativ	sveřepici	sveřepicím
akuzativ	sveřepici	sveřepice
vokativ	sveřepice	sveřepice
lokál	sveřepici	sveřepicích
instrumentál	sveřepicí	sveřepicemi

význam

(archaicky) plemenná kobyla^[1]
- Kobylí pole sluly v Čechách za starodávna pozemky, které musily zůstaveny býti ku pasení kobyl čili sveřepic, kterážto služebnost udržela se až po XIV. století.^[2]

poznámky

↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-07-29]. Heslo sveřepice.
↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Kobylí pole“, s. 352.

Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=sveřepice&oldid=1067468“