svobodníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [svɔbɔdɲiːkuːf]

dělení

• svo-bod-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména svobodník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	svobodníkův	svobodníkův	svobodníkova	svobodníkovo	svobodníkovi	svobodníkovy	svobodníkovy	svobodníkova
genitiv	svobodníkova	svobodníkova	svobodníkovy	svobodníkova	svobodníkových	svobodníkových	svobodníkových	svobodníkových
dativ	svobodníkovu	svobodníkovu	svobodníkově	svobodníkovu	svobodníkovým	svobodníkovým	svobodníkovým	svobodníkovým
akuzativ	svobodníkova	svobodníkův	svobodníkovu	svobodníkovo	svobodníkovy	svobodníkovy	svobodníkovy	svobodníkova
vokativ	svobodníkův	svobodníkův	svobodníkova	svobodníkovo	svobodníkovi	svobodníkovy	svobodníkovy	svobodníkova
lokál	svobodníkově / svobodníkovu	svobodníkově / svobodníkovu	svobodníkově	svobodníkově / svobodníkovu	svobodníkových	svobodníkových	svobodníkových	svobodníkových
instrumentál	svobodníkovým	svobodníkovým	svobodníkovou	svobodníkovým	svobodníkovými	svobodníkovými	svobodníkovými	svobodníkovými

význam

1. náležící svobodníkovi