češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • sy-nek

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ synek synci / synkové
genitiv synka synků
dativ synkovi / synku synkům
akuzativ synka synky
vokativ synku synci / synkové
lokál synkovi / synku syncích
instrumentál synkem synky

významEditovat

  1. (zdrobněle) syn
    • Svatý reb Naftúli měl synka, který měl sice dobrou hlavu, jenže si raději hrál, než se učil.[1]

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 103.