táhna

čeština

výslovnost

• IPA: [taːɦna]

dělení

• táh-na

sloveso

• nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa táhnout
   • Nejprve táhna do Uher, uvázal se [Bedřich] v částku země té, kterou král Béla IV., před Mongoly utíkaje, byl musel zastaviti jemu.

související

• táhnouc
• táhnouce