třídit

čeština

výslovnost

• IPA: [tr̝̊iːɟɪt],  třídit^{? • info}

dělení

• tří-dit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	třídím	třídíš	třídí	třídíme	třídíte	třídí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	třiď	třiďme	třiďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	třídil	třídila	třídilo	třídili	třídily	třídila
trpné	tříděn	tříděna	tříděno	tříděni	tříděny	tříděna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	třídě	třídíc	třídíce

význam

1. rozdělovat, dělit do skupin podle odlišných vlastností
   • Nejen ekologicky uvědomělí občané by měli třídit odpad.
   • Třídila své známé podle toho, zda jí mohli či nemohli být nějak užiteční.

překlady

1. dělit podle vlastností

   • angličtina: sort, sort out, assort, classify, winnow
   • francouzština: trier, classer
   • italština: assortire
   • latina: diribere, classificare, dispertire
   • němčina: sortieren
   • ruština: сортировать, перебирать
   • řečtina: ταξινομώ, διαλέγω

synonyma

1. prosévat, přebírat, členit, klasifikovat, (hovorově, expresivně) sortýrovat

antonyma

1. míchat, slučovat

související

• třídění
• tříděný
• třídicí
• třídící
• třídírna
• třída
• protřídit
• přetřídit
• roztřídit
• setřídit
• utřídit
• vytřídit
• zatřídit