čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [tagr̝ɛt͡ʃɛniː]

dělení

editovat
  • tak-ře-če-ný

etymologie

editovat

Ustrnutím spojení tak řečený.

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé
  • nestupňovatelné

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ takřečený takřečený takřečená takřečené takřečení takřečené takřečené takřečená
genitiv takřečeného takřečeného takřečené takřečeného takřečených takřečených takřečených takřečených
dativ takřečenému takřečenému takřečené takřečenému takřečeným takřečeným takřečeným takřečeným
akuzativ takřečeného takřečený takřečenou takřečené takřečené takřečené takřečené takřečená
vokativ takřečený takřečený takřečená takřečené takřečení takřečené takřečené takřečená
lokál takřečeném takřečeném takřečené takřečeném takřečených takřečených takřečených takřečených
instrumentál takřečeným takřečeným takřečenou takřečeným takřečenými takřečenými takřečenými takřečenými

význam

editovat
  1. (zastarale) takzvaný
    • Nejhroznější mor, o kterémž z veškeré středověkosti došla nás památka, takřečené černé mření, přivezeno byvši janovskými koráby z krajin východních, s úžasnou rychlostí a silou rozneslo se toho léta zvláště po Itálii, Francii, Anglii a Němcích.[1]

poznámky

editovat
  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek II. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Král Karel před korunováním na císařství, s. 315–346.