čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈtɛntɔnɔnt͡s]

dělení editovat

  • ten-to-nonc

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný
  • zpravidla v sg.

význam editovat

  1. věc, jejíž název mluvčí nezná nebo si na něj nemůže vzpomenout, příp. věc, která je těžko pojmenovatelná; příp. věc, kterou mluvčí nechce pojmenovat (tabuová náhrada, hesitační slovo)
    • „Já si žádnýho vděku nezasluhuju,“ odpověděl Švejk, „já jsem jednal tak, jak má každej voják jednat, když vidí svýho představenýho, že nemá nic pod hlavou a že je tentononc. Každej voják si má svýho představenýho vážit, třebas by ten byl i v jiným stavu. Já mám velký zkušenosti s feldkuráty, poněvadž jsem byl buršem u pana feldkuráta Otty Katze. Je to vesele] národ a dobrosrdečnej.“[1]

překlady editovat

  1. věc, jejíž název mluvčí nezná nebo si na něj nemůže vzpomenout, příp. věc, která je těžko pojmenovatelná

synonyma editovat

  1. (částečně) bazmek, věcička, (vulgárně) hajzl

citoslovce editovat

význam editovat

  1. užíváno mluvčími neschopnými vyjádřit se
    • „Kohopak to vezete s sebou?“ otázal se přísně, ukazuje na vrchního polního kuráta, který spal na břiše a jehož zadní tváře vyzývavé se dívaly na inspekci. „Poslušně hlásím, pane lajtnant,“ zakoktal desátník, „že my tentononc...“ „Jaképak tentononc,“ zabručel doktor Mráz, „vyjádřete se přímo.“[1]

poznámky editovat

externí odkazy editovat