torpė

žemaitština

výslovnost

• IPA: [tɔrpʲeː]

dělení

• tor-pė

etymologie

Převzato z germánských jazyků (viz německé Torf), to ze starosaského turf, to z prazápadněgermánského *turb, to z pragermánského *turbz, to z praindoevropského *derbʰ-. Srovnej se švédským, faerským a norským torv, dánským tørv, švédským torva, českým tráva, ruským трава, polským, ázerbajdžánským, torf, běloruským, ruským, bulharským a ukrajinským торф, středoanglickým, anglickým, starofríským a nizozemským turf, portugalským turfa, arménským տորֆ, kartvelským ტორფი, francouzským tourbe, italským torba, litevským durpės.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	torpė	torpė	torpės
genitiv	torpės	torpiu	torpiu
dativ	torpē	torpiem	torpiems
akuzativ	torpė	torpė	torpės
instrumentál	torpi	torpiem	torpiems
lokál	torpie	torpies	torpies
vokativ	torpė	torpė	torpės

význam

1. rašelina

související

• torpīns