trestný

čeština

výslovnost

• IPA: [trɛstniː]

dělení

• trest-ný

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	trestný	trestný	trestná	trestné	trestní	trestné	trestné	trestná
genitiv	trestného	trestného	trestné	trestného	trestných	trestných	trestných	trestných
dativ	trestnému	trestnému	trestné	trestnému	trestným	trestným	trestným	trestným
akuzativ	trestného	trestný	trestnou	trestné	trestné	trestné	trestné	trestná
vokativ	trestný	trestný	trestná	trestné	trestní	trestné	trestné	trestná
lokál	trestném	trestném	trestné	trestném	trestných	trestných	trestných	trestných
instrumentál	trestným	trestným	trestnou	trestným	trestnými	trestnými	trestnými	trestnými

význam

1. sloužící k trestání
2. podléhající trestu
   • Byl-li obsahem spisu tištěného spáchán čin trestný, sluší z pravidla stíhati pro něj toho, kdož podle povšechných zásad práva trest. jest z něho odpovědný.

překlady

1. —
2. podléhající trestu

   • němčina: strafbar
   • slovenština: trestný

antonyma

1. —
2. beztrestný

slovní spojení

• trestný čin
• trestný kop