čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [trɛstniː]

dělení

editovat
  • trest-ný

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ trestný trestný trestná trestné trestní trestné trestné trestná
genitiv trestného trestného trestné trestného trestných trestných trestných trestných
dativ trestnému trestnému trestné trestnému trestným trestným trestným trestným
akuzativ trestného trestný trestnou trestné trestné trestné trestné trestná
vokativ trestný trestný trestná trestné trestní trestné trestné trestná
lokál trestném trestném trestné trestném trestných trestných trestných trestných
instrumentál trestným trestným trestnou trestným trestnými trestnými trestnými trestnými

význam

editovat
  1. sloužící k trestání
  2. podléhající trestu
    • Byl-li obsahem spisu tištěného spáchán čin trestný, sluší z pravidla stíhati pro něj toho, kdož podle povšechných zásad práva trest. jest z něho odpovědný.[1]

překlady

editovat
  1. podléhající trestu

antonyma

editovat
  1. beztrestný

slovní spojení

editovat

poznámky

editovat
  1. STORCH, František. Objektivné řízení. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Objektivné řízení Díl 18, s. 545.