trkat

čeština

výslovnost

• IPA: [tr̩kat]

dělení

• tr-kat

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	trkám	trkáš	trká	trkáme	trkáte	trkají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	trkej	trkejme	trkejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	trkal	trkala	trkalo	trkali	trkaly	trkala
trpné	trkán	trkána	trkáno	trkáni	trkány	trkána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	trkaje	trkajíc	trkajíce

význam

1. vrážet rohy

související

• trk
• trkání
• potrkat
• otrkat se