čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈtr̩.maː.t͡sɛt.sɛ]

dělení

editovat
  • tr-má-cet se

varianty

editovat

etymologie

editovat

Zřejmě původně expresívní varianta[1] od původního jednoduššího staršího slovo trmati se (i nezvratné trmati) s významem týrat se, soužit se (týrat, soužit). To je nejspíš příbuzné s polským tarmosić (się) (tahat (se), rvát (se)) či s ruským тормошить (tahat někoho, škubat někým; obtěžovat), vše z praslovanského základu *tъrm-. Další vývod není jistý, ale mohlo by jít o rozšíření kořene *ter (třít), vzhledem k významově podobnému *tъrgati (trhat),[2] které je z rozšířeného kořene *terg také od *ter.[3]

sloveso

editovat
  • nedokonavé
  • zvratné

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas trmácím se trmácíš se trmácí se trmácíme se trmácíte se trmácí se / trmácejí se
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
trmácej se trmácejme se trmácejte se
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné trmácel se trmácela se trmácelo se trmáceli se trmácely se trmácela se
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný trmáceje se trmácejíc se trmácejíce se

význam

editovat
  1. (zastarale) namáhat se, obtěžovat se
    • „Já nemám, ale Bůh má!“ odpověděl hospodář, „zatím se posaďte a odpočiňte si.“ I poslal pro něco, aby je uctil. A oni mu řekli, aby se netrmácel; „koupili jsme na cestě bochníček pěkného chleba od nějakého člověka, jenž nesl psaní.“[4]
    • – Proč láteříš, včelo? zařehotal se člověk, najednou všecek zalit nejlepším rozmarem. Nejsi spokojena se světem? – Nejsem! Svět je bídně zařízen! Tak málo tu květů a tak skoupě medu v nich! Co se pro kapku medu naplahočím! Nač je ta spousta ostatní, když v ní ani krůpěje šťávy není? Holý nesmysl! Celý svět moh’ být udělán jako jediná veliká květina, až po kraj nalitá medem – tak bych seděla jen na ní, netrmácela se a pořád jen pila! Já bych lépe byla spořádala svět! – ale takhle? Fuj![5]
  2. (trmácet se někam) podnikat, zdolávat (subjektivně velmi) namáhavou, nepohodlnou, strastiplnou cestu
    • V polovině 19. století dochází k velkému rozvoji železniční dopravy a cestovního ruchu. Do míst, kde se předtím lidé trmáceli celé dny v kočárech tažených koňmi, lze dojet pohodlně vlakem za několik hodin. Jako zavazadla však lidé stále používají těžké kožené vaky.[6]
    • Čeští fotbalisté se trmáceli do Jokohamy více než šest hodin.
    • Netrmácejte se na letiště s mnoha zavazadly veřejnou dopravou, náš profesionální řidič vám ochotně pomůže.
    • Ptej se sám, proč se trmácíš, bolavý nohy vláčíš, kam se potácíš, od čerta k ďáblu stáčíš kroky svý, bůhvíproč píšeš po skalách ke svýmu jménu slova „já jsem tudy táh'“, i když víš, že je znova smyje déšť.[7]

překlady

editovat
  1. namáhat se, způsobovat si nepohodlí
  2. podnikat strastiplnou cestu

synonyma

editovat
  1. pachtit se, lopotit se
  2. (částečně) plahočit se, vláčet se, pachtit se

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „burácet“, s. 97.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „tmácet“, s. 712.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „trhat“, s. 710.
  4. Karel Jrom8r Erben: Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských / Bůh ví, čím člověka trestati
  5. Ladislav Klíma: Zde by měly růst brambory
  6. Kabelky Louis Vuitton
  7. Wabi Daněk: Pasó por aquí