trmácet se
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈtr̩.maː.t͡sɛt.sɛ]
dělení
editovat- tr-má-cet se
varianty
editovat- (zastarale) (knižně) trmáceti se
etymologie
editovatZřejmě původně expresívní varianta[1] od původního jednoduššího staršího slovo trmati se (i nezvratné trmati) s významem týrat se, soužit se (týrat, soužit). To je nejspíš příbuzné s polským tarmosić (się) (tahat (se), rvát (se)) či s ruským тормошить (tahat někoho, škubat někým; obtěžovat), vše z praslovanského základu *tъrm-. Další vývod není jistý, ale mohlo by jít o rozšíření kořene *ter (třít), vzhledem k významově podobnému *tъrgati (trhat),[2] které je z rozšířeného kořene *terg také od *ter.[3]
sloveso
editovat- nedokonavé
- zvratné
časování
editovatosoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | trmácím se | trmácíš se | trmácí se | trmácíme se | trmácíte se | trmácí se / trmácejí se |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
trmácej se | trmácejme se | trmácejte se |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | trmácel se | trmácela se | trmácelo se | trmáceli se | trmácely se | trmácela se |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | trmáceje se | trmácejíc se | trmácejíce se |
význam
editovat- (zastarale) namáhat se, obtěžovat se
- „Já nemám, ale Bůh má!“ odpověděl hospodář, „zatím se posaďte a odpočiňte si.“ I poslal pro něco, aby je uctil. A oni mu řekli, aby se netrmácel; „koupili jsme na cestě bochníček pěkného chleba od nějakého člověka, jenž nesl psaní.“[4]
- – Proč láteříš, včelo? zařehotal se člověk, najednou všecek zalit nejlepším rozmarem. Nejsi spokojena se světem? – Nejsem! Svět je bídně zařízen! Tak málo tu květů a tak skoupě medu v nich! Co se pro kapku medu naplahočím! Nač je ta spousta ostatní, když v ní ani krůpěje šťávy není? Holý nesmysl! Celý svět moh’ být udělán jako jediná veliká květina, až po kraj nalitá medem – tak bych seděla jen na ní, netrmácela se a pořád jen pila! Já bych lépe byla spořádala svět! – ale takhle? Fuj![5]
- (trmácet se někam) podnikat, zdolávat (subjektivně velmi) namáhavou, nepohodlnou, strastiplnou cestu
- V polovině 19. století dochází k velkému rozvoji železniční dopravy a cestovního ruchu. Do míst, kde se předtím lidé trmáceli celé dny v kočárech tažených koňmi, lze dojet pohodlně vlakem za několik hodin. Jako zavazadla však lidé stále používají těžké kožené vaky.[6]
- Čeští fotbalisté se trmáceli do Jokohamy více než šest hodin.
- Netrmácejte se na letiště s mnoha zavazadly veřejnou dopravou, náš profesionální řidič vám ochotně pomůže.
- Ptej se sám, proč se trmácíš, bolavý nohy vláčíš, kam se potácíš, od čerta k ďáblu stáčíš kroky svý, bůhvíproč píšeš po skalách ke svýmu jménu slova „já jsem tudy táh'“, i když víš, že je znova smyje déšť.[7]
překlady
editovat- namáhat se, způsobovat si nepohodlí
- řečtina: ταλαιπωρούμαι
- podnikat strastiplnou cestu
- angličtina: footslog, plod
- němčina: sich strapazieren
- ruština: тащиться
- řečtina: ταλαιπωρούμαι
synonyma
editovat- pachtit se, lopotit se
- (částečně) plahočit se, vláčet se, pachtit se
související
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo trmácet se.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „burácet“, s. 97.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „tmácet“, s. 712.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „trhat“, s. 710.
- ↑ Karel Jrom8r Erben: Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských / Bůh ví, čím člověka trestati
- ↑ Ladislav Klíma: Zde by měly růst brambory
- ↑ Kabelky Louis Vuitton
- ↑ Wabi Daněk: Pasó por aquí