trojspřeží

čeština

výslovnost

• IPA: [trɔjspr̝̊ɛʒiː]

dělení

• troj-spře-ží

etymologie

Způsob zapřažení, kdy jsou tři spřaženi.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	trojspřeží	trojspřeží
genitiv	trojspřeží	trojspřeží
dativ	trojspřeží	trojspřežím
akuzativ	trojspřeží	trojspřeží
vokativ	trojspřeží	trojspřeží
lokál	trojspřeží	trojspřežích
instrumentál	trojspřežím	trojspřežími

význam

1. tři tažní koně zapřažení současně

synonyma

1. trojka, triga

související

• trojspřežní