trosečníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [trɔsɛt͡ʃɲiːkuːf]

dělení

• tro-seč-ní-kův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména trosečník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	trosečníkův	trosečníkův	trosečníkova	trosečníkovo	trosečníkovi	trosečníkovy	trosečníkovy	trosečníkova
genitiv	trosečníkova	trosečníkova	trosečníkovy	trosečníkova	trosečníkových	trosečníkových	trosečníkových	trosečníkových
dativ	trosečníkovu	trosečníkovu	trosečníkově	trosečníkovu	trosečníkovým	trosečníkovým	trosečníkovým	trosečníkovým
akuzativ	trosečníkova	trosečníkův	trosečníkovu	trosečníkovo	trosečníkovy	trosečníkovy	trosečníkovy	trosečníkova
vokativ	trosečníkův	trosečníkův	trosečníkova	trosečníkovo	trosečníkovi	trosečníkovy	trosečníkovy	trosečníkova
lokál	trosečníkově / trosečníkovu	trosečníkově / trosečníkovu	trosečníkově	trosečníkově / trosečníkovu	trosečníkových	trosečníkových	trosečníkových	trosečníkových
instrumentál	trosečníkovým	trosečníkovým	trosečníkovou	trosečníkovým	trosečníkovými	trosečníkovými	trosečníkovými	trosečníkovými

význam

1. náležící trosečníkovi