A opravdu rváči, jako voláno, poslouchali. Jednou ten tím strčil, až k mříži pochopy vzal, podruhé zase onen poražen na zem, až nohami vysoko bleskl. Ale pro švandu vzchopili se zase, aby za chvilku zas jako drva po zemi se kutáleli. Naposled přišel někdo třetí s „trybýčem“ a důtkami vyhnal z areny oba.[1]
