ucpávka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʊʔ.t͡spaːf.ka]

dělení

• ucpáv-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ucpávka	ucpávky
genitiv	ucpávky	ucpávek
dativ	ucpávce	ucpávkám
akuzativ	ucpávku	ucpávky
vokativ	ucpávko	ucpávky
lokál	ucpávce	ucpávkách
instrumentál	ucpávkou	ucpávkami

význam

1. předmět sloužící k ucpání něčeho
   • Je to denní příhoda, docela obyčejná. Ucpávka povolí, pára se dere ven, syčí, píská, zpívá v rozličných tóninách i polohách.

překlady

1. věc k ucpání něčeho

   • angličtina: (těsnící) sealing
   • němčina: Dichtung ž

související

• ucpávkový