ukazujíc

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊkazʊjiːt͡s]

dělení

• uka-zu-jíc

sloveso

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa ukazovat
   • Proto také jednoho dne [babička] zavolala Barunku do své sedničky, zavřela, a ukazujíc na stůl, kde byl přichystán arch papíru, inkoust a péro, pravila: „Posaď se, Barunko, budeš psát tetě Johance.“

související

• ukazuje
• ukazujíce