univerbální

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊnɪvɛrbaːlɲiː]

dělení

• uni-ver-bál-ní

etymologie

Odvozeno předponou uni- od adjektiva verbální.

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální
genitiv	univerbálního	univerbálního	univerbální	univerbálního	univerbálních	univerbálních	univerbálních	univerbálních
dativ	univerbálnímu	univerbálnímu	univerbální	univerbálnímu	univerbálním	univerbálním	univerbálním	univerbálním
akuzativ	univerbálního	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální
vokativ	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální	univerbální
lokál	univerbálním	univerbálním	univerbální	univerbálním	univerbálních	univerbálních	univerbálních	univerbálních
instrumentál	univerbálním	univerbálním	univerbální	univerbálním	univerbálními	univerbálními	univerbálními	univerbálními

význam

1. sestávající z jednoho slova

synonyma

1. jednoslovný

antonyma

1. multiverbální, víceslovný

související

• univerbizace