urazit

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊrazɪt]

dělení

• ura-zit

etymologie

Utvořeno od razit, které pochází od ráz. Je etymologicky příbuzné s řezat.

sloveso

• tranzitivní
• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	urazím	urazíš	urazí	urazíme	urazíte	urazí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	uraz	urazme	urazte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	urazil	urazila	urazilo	urazili	urazily	urazila
trpné	uražen	uražena	uraženo	uraženi	uraženy	uražena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	uraziv	urazivši	urazivše

význam

1. způsobit někomu urážku
   • „Tys urazil ji a já urazil tebe, může-li se pravda nazvati urážkou.“
   • A tatínek se na smrt urazil. Co jsem měla dělat? Já vím, bábo, čím jsem mu povinna, ale jako ženská mám také povinnost k svému domu, co myslíš?
2. zdolat, překonat vzdálenost
   • Světlo urazí za jednu sekundu zhruba tři sta tisíc kilometrů.
   • Když urazil kus cesty, napadlo ho ohlédnouti se.
3. úderem odlomit
   • Protože u sebe neměli vývrtku, urazili hrdlo lahve.

překlady

1. dotknout se cti

   • angličtina: offend
   • francouzština: offenser, insulter, vexer
   • němčina: beleidigen
   • ruština: обидеть, оскорбить
   • slovenština: uraziť
2. —
3. —

synonyma

1. ponížit, potupit, zhanobit, dehonestovat
2. zdolat, ujet, přejít
3. —

související

• urážka
• urážlivý
• úraz

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-02-27]. Heslo urazit.