výletník

čeština

výslovnost

• IPA: [viːlɛtɲiːk]

dělení

• vý-let-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. člověk, který se účastní výletu

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	výletník	výletníci
genitiv	výletníka	výletníků
dativ	výletníku / výletníkovi	výletníkům
akuzativ	výletníka	výletníky
vokativ	výletníku	výletníci
lokál	výletníku / výletníkovi	výletnících
instrumentál	výletníkem	výletníky

související

• výletníkův
• výletnice
• výletnictví