výpalné
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [viːpalnɛː]
dělení
editovat- vý-pal-né
etymologie
editovatZe substantiva výpal pomocí přípony adjektiv středního rodu -né.
podstatné jméno
editovat- rod střední
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | výpalné | výpalná |
genitiv | výpalného | výpalných |
dativ | výpalnému | výpalným |
akuzativ | výpalné | výpalná |
vokativ | výpalné | výpalná |
lokál | výpalném | výpalných |
instrumentál | výpalným | výpalnými |
význam
editovat- (dříve) poplatek nepřátelskému vojsku za to, že upustí od vypálení obce[1][2]
- Hlavní štáb ležel ve Svitavech, kam Prušanům rekvirované výpalné odváděti bylo.[3]
- poplatek placený vydírajícímu (obvykle mafii) za nucenou ochranu[4]
- Obávaný gang vybíral od podnikatelů provozujících diskotéky a erotické kluby výpalné.[5]
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2014-03-15]. Heslo výpalné.
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-03-15]. Heslo výpalné.
- ↑ František Ladislav Popelka: Rychtářova zrada
- ↑ SVĚTLÁ, Jindra. Nové názvy akcí a poplatků. In MARTINCOVÁ, Olga, a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha : ÚJČ AV ČR, 2005. Dostupné online. ISBN 80-200-0607-9. S. 74.
- ↑ Slovenský boss Maslák u soudu sprostě nadával a rušil, dvakrát ho vykázali, novinky.cz 11. 6. 2013