výtyčka

čeština

výslovnost

• IPA: [viːtɪt͡ʃka]

dělení

• vý-tyč-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	výtyčka	výtyčky
genitiv	výtyčky	výtyček
dativ	výtyčce	výtyčkám
akuzativ	výtyčku	výtyčky
vokativ	výtyčko	výtyčky
lokál	výtyčce	výtyčkách
instrumentál	výtyčkou	výtyčkami

význam

1. tyč sloužící k značení

synonyma

1. (slangově) trasírka