vězený

čeština

výslovnost

IPA: [ˈvjɛzɛniː]

dělení

vě-ze-ný

etymologie

Odvozeno od slovesa vězet^[1] nebo vězit^[2].

přídavné jméno

tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	vězený	vězený	vězená	vězené	vězení	vězené	vězené	vězená
genitiv	vězeného	vězeného	vězené	vězeného	vězených	vězených	vězených	vězených
dativ	vězenému	vězenému	vězené	vězenému	vězeným	vězeným	vězeným	vězeným
akuzativ	vězeného	vězený	vězenou	vězené	vězené	vězené	vězené	vězená
vokativ	vězený	vězený	vězená	vězené	vězení	vězené	vězené	vězená
lokál	vězeném	vězeném	vězené	vězeném	vězených	vězených	vězených	vězených
instrumentál	vězeným	vězeným	vězenou	vězeným	vězenými	vězenými	vězenými	vězenými

význam

(archaicky) vězněný^[1]
- (…) když pak ukázalo se, že kněžic Břetislav, vězený na Děčíně, byl ve spolku tom, dal jej Soběslav zbaviti zraku.^[3]

poznámky

↑ ^1,0 ^1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-12-23]. Heslo vězeti.
↑ VÁŠA, Pavel; TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha : Fr. Borový, 1946. 1765 s. Heslo „věziti“, s. 1617.
↑ TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 23. Soběslav I..

Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=vězený&oldid=1233098“