čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • vřa-va

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ vřava vřavy
genitiv vřavy vřav
dativ vřavě vřavám
akuzativ vřavu vřavy
vokativ vřavo vřavy
lokál vřavě vřavách
instrumentál vřavou vřavami

význam

editovat
  1. zmatená směs hlasitých zvuků
    • Představte si, že byste současně uvedli v činnost všechny píšťaly, rejstříky a pedály varhan; byla by to burácející vřava, ale poznali byste v ní dech i rozsah, sílu a ušlechtilost toho nástroje.[1]
  2. (knižně) chaos, zmatek[2]
    • Nastal hrozný boj, vřava, do kteréž mísily se vždy silnější a účinnější rány sekerou.[3]

překlady

editovat
  1. směs hlasitých zvuků
  2. chaos, pozdvižení

synonyma

editovat
  1. hřmot, lomoz
  2. mela

poznámky

editovat
  1. Karel Čapek: Povětroň
  2. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2012-05-20]. Heslo vřava.
  3. Josef Braun: Krvavá očista