čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • vřa-va

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ vřava vřavy
genitiv vřavy vřav
dativ vřavě vřavám
akuzativ vřavu vřavy
vokativ vřavo vřavy
lokál vřavě vřavách
instrumentál vřavou vřavami

význam editovat

  1. zmatená směs hlasitých zvuků
    • Představte si, že byste současně uvedli v činnost všechny píšťaly, rejstříky a pedály varhan; byla by to burácející vřava, ale poznali byste v ní dech i rozsah, sílu a ušlechtilost toho nástroje.[1]
  2. (knižně) chaos, zmatek[2]
    • Nastal hrozný boj, vřava, do kteréž mísily se vždy silnější a účinnější rány sekerou.[3]

překlady editovat

  1. směs hlasitých zvuků
  2. chaos, pozdvižení

synonyma editovat

  1. hřmot, lomoz
  2. mela

poznámky editovat

  1. Karel Čapek: Povětroň
  2. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2012-05-20]. Heslo vřava.
  3. Josef Braun: Krvavá očista