verleumden

němčina

výslovnost

• IPA: [fɛɐ̯ˈlɔɪ̯mdn̩]
•  verleumden^{? • info}

etymologie

Odvozeno zřejmě od Leumund — pověst, reputace, čest, které přes starohornoněmecké hliumunt z předpokládaného pragermánského *hleumundaz, jež vychází z rekonstruovaného praindoevropského *ḱléwmn̥tom, které takto pak vzdáleněji souvisí např. s českým slout, proslulý, slyšet, sluch nebo starořeckým κλέω, κλύω, latinským inclytus nebo s anglickým loud.

sloveso

• pravidelné slabé
• tranzitivní

význam

1. pomlouvat, pomluvit

související

• verleumderisch
• Verleumdung
• Verleumder
• Verleumderin
• Leumdund