pomlouvat

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔmlɔʊvat]

dělení

• po-mlou-vat

sloveso

• nedokonavé
• přechodné

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	pomlouvám	pomlouváš	pomlouvá	pomlouváme	pomlouváte	pomlouvají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	pomlouvej	pomlouvejme	pomlouvejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	pomlouval	pomlouvala	pomlouvalo	pomlouvali	pomlouvaly	pomlouvala
trpné	pomlouván	pomlouvána	pomlouváno	pomlouváni	pomlouvány	pomlouvána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	pomlouvaje	pomlouvajíc	pomlouvajíce

význam

1. šířit o někom lživá či zkreslující tvrzení, která jej vykreslují v horším světle, než odpovídá realitě; vyjadřovat se o někom negativně v jeho nepřítomnosti
   • Rozhovory, v nichž s gustem pomlouváme své partnery a partnerky, jako bychom se trumfovali, kdo z nás má horší protějšek. A aby toho nebylo málo, nezřídka se setkáváme se situací, kdy je pomlouvaný partner v doslechu, a je zaplavený takovým přívalem polopravd a překroucených skutků, že není s to se vůbec bránit.

překlady

1. šířit nepravdivé tvrzení

   • angličtina: slander, malign
   • francouzština: calomnier, diffamer
   • italština: calunniare
   • latina: diffamare, calumniare
   • němčina: verleumden
   • ruština: клеветать, сплетничать
   • slovenština: ohovárať
   • španělština: calumniar, difamar

synonyma

1. ostouzet, očerňovat, šířit klepy, drbat

související

• pomlouvač
• pomluvit
• pomluva