vertikutační

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɛr.tɪ.kʊ.ta.t͡ʃɲiː]

dělení

• ver-ti-ku-tač-ní

etymologie

Z anglického vertical cut (svislý řez).

varianty

• vertikulační

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační
genitiv	vertikutačního	vertikutačního	vertikutační	vertikutačního	vertikutačních	vertikutačních	vertikutačních	vertikutačních
dativ	vertikutačnímu	vertikutačnímu	vertikutační	vertikutačnímu	vertikutačním	vertikutačním	vertikutačním	vertikutačním
akuzativ	vertikutačního	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační
vokativ	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační	vertikutační
lokál	vertikutačním	vertikutačním	vertikutační	vertikutačním	vertikutačních	vertikutačních	vertikutačních	vertikutačních
instrumentál	vertikutačním	vertikutačním	vertikutační	vertikutačním	vertikutačními	vertikutačními	vertikutačními	vertikutačními

význam

1. související s vertikutací
   • Vertikutační válec je osazen tenkými svislými noži, které se zařezávají do trávníku, a tak ho zbavují nepropustné travní plsti a mechu.

související

• vertikutace
• vertikutátor
• vertikutovat

poznámky

• Z dopisů jazykové poradně. Naše řeč, 2006, roč. 89, čís. 3, s. 167-168. Dostupné online. ISSN 0027-8203.