latina editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský (maskulinum)
  • 3. deklinace

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ vindex vindicēs
genitiv vindicis vindicum
dativ vindicī vindicibus
akuzativ vindicem vindicēs
vokativ vindex vindicēs
ablativ vindice vindicibus

význam editovat

  1. zastánce, obhájce, ochránce
    • aurea aetas ... quae vindice nullo sponte sua sine lege fidem rectumque colebat – zlatý věk, který bez donucování (dosl. s žádným trestajícím soudcem), dobrovolně, bez zákonů ctil poctivost a právo[1]
  2. mstitel, karatel, trestatel, vykonavatel trestu
  3. osvoboditel, spasitel
  4. uchazeč

související editovat

poznámky editovat

  1. Publius Ovidius Naso: Metamorphoses, úvodní verše 1.zpěvu