vlastník

čeština

výslovnost

• IPA: [vlastɲiːk],  vlastník^{? • info}

dělení

• vlast-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vlastník	vlastníci
genitiv	vlastníka	vlastníků
dativ	vlastníku / vlastníkovi	vlastníkům
akuzativ	vlastníka	vlastníky
vokativ	vlastníku	vlastníci
lokál	vlastníku / vlastníkovi	vlastnících
instrumentál	vlastníkem	vlastníky

význam

1. člověk, jemuž něco patří
   • Vlastníci psů odpovídají za škody jimi způsobené.
2. dítě rodičova bratrance či sestřenice

překlady

1. majitel

   • angličtina: owner, holder, possessor
   • esperanto: proprietulo
   • francouzština: propriétaire m
   • japonština: 所有者
   • němčina: Inhaber m, Besitzer m
   • nizozemština: eigenaar, bezitter
   • polština: właściciel m
   • slovenština: vlastník m, majiteľ m
2. —

synonyma

1. majitel, držitel
2. druhý bratranec

související

• vlastnice
• vlastnička
• vlastnit
• vlastnický
• vlastnictví

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-07-01, [cit. 2012-09-04]. Heslo vlastník.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Vlastník ve Wikipedii