vlastník
čeština editovat
výslovnost editovat
dělení editovat
- vlast-ník
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | vlastník | vlastníci |
genitiv | vlastníka | vlastníků |
dativ | vlastníku / vlastníkovi | vlastníkům |
akuzativ | vlastníka | vlastníky |
vokativ | vlastníku | vlastníci |
lokál | vlastníku / vlastníkovi | vlastnících |
instrumentál | vlastníkem | vlastníky |
význam editovat
- člověk, jemuž něco patří
- Vlastníci psů odpovídají za škody jimi způsobené.
- (nářečně) dítě rodičova bratrance či sestřenice[1]
překlady editovat
- majitel
- angličtina: owner, holder, possessor
- esperanto: proprietulo
- francouzština: propriétaire m
- japonština: 所有者
- němčina: Inhaber m, Besitzer m
- nizozemština: eigenaar, bezitter
- polština: właściciel m
- ruština: собственник m, владелец m
- řečtina: ιδιοκτήτης m
- slovenština: vlastník m, majiteľ m
- ukrajinština: власник m
- —
synonyma editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ UTĚŠENÝ, Slavomír. Vlastníci, vlastňánci, vlastňata. Naše řeč, 1980, roč. 63, čís. 1. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-09-04]. Heslo vlastník.
externí odkazy editovat
- Článek Vlastník ve Wikipedii