vnuččin

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvnʊt͡ʃ.t͡ʃɪn]

dělení

• vnuč-čin

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	vnuččin	vnuččin	vnuččina	vnuččino	vnuččini	vnuččiny	vnuččiny	vnuččina
genitiv	vnuččina	vnuččina	vnuččiny	vnuččina	vnuččiných	vnuččiných	vnuččiných	vnuččiných
dativ	vnuččinu	vnuččinu	vnuččině	vnuččinu	vnuččiným	vnuččiným	vnuččiným	vnuččiným
akuzativ	vnuččina	vnuččin	vnuččinu	vnuččino	vnuččiny	vnuččiny	vnuččiny	vnuččina
vokativ	vnuččin	vnuččin	vnuččina	vnuččino	vnuččini	vnuččiny	vnuččiny	vnuččina
lokál	vnuččině / vnuččinu	vnuččině / vnuččinu	vnuččině	vnuččině / vnuččinu	vnuččiných	vnuččiných	vnuččiných	vnuččiných
instrumentál	vnuččiným	vnuččiným	vnuččinou	vnuččiným	vnuččinými	vnuččinými	vnuččinými	vnuččinými

význam

1. náležející vnučce

překlady

1. • němčina: Enkelins
   • slovenština: vnučkin

antonyma

1. dědečkův, babiččin

související

• vnukův
• pravnuččin
• vnoučecí
• prapravnuččin