Z latinského volāre, z nějž např. také francouzské voler nebo italské volare.
- pravidelné
- s rozšířením kmenové samohlásky pod přízvukem
způsob oznamovací
|
jednotné
|
množné
|
1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
přítomný čas
|
vuelo
|
vuelas
|
vuela
|
volamos
|
voláis
|
vuelan
|
souminulý čas
|
volaba
|
volabas
|
volaba
|
volábamos
|
volabais
|
volaban
|
minulý čas dokonavý
|
volé
|
volaste
|
voló
|
volamos
|
volasteis
|
volaron
|
budoucí čas
|
volaré
|
volarás
|
volará
|
volaremos
|
volaréis
|
volarán
|
podmiňovací
|
volaría
|
volarías
|
volaría
|
volaríamos
|
volaríais
|
volarían
|
způsob spojovací
|
jednotné
|
množné
|
1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
přítomný čas
|
vuele
|
vueles
|
vuele
|
volemos
|
voléis
|
vuelen
|
souminulý čas (ra)
|
volara
|
volaras
|
volara
|
voláramos
|
volarais
|
volaran
|
souminulý čas (se)
|
volase
|
volases
|
volase
|
volásemos
|
volaseis
|
volasen
|
budoucí čas
|
volare
|
volares
|
volare
|
voláremos
|
volareis
|
volaren
|
způsob rozkazovací
|
jednotné
|
množné
|
1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
kladný
|
—
|
vuela
|
vuele
|
volemos
|
volad
|
vuelen
|
záporný
|
—
|
no vueles
|
no vuele
|
no volemos
|
no voléis
|
no vuelen
|
neosobní tvary
číslo
|
jednotné
|
množné
|
osoba |
1. |
2. |
3. |
1. |
2. |
3.
|
infinitiv
|
volar
|
gerundium
|
volando
|
příčestí
číslo
|
jednotné
|
množné
|
rod
|
mužský |
ženský |
mužský |
ženský
|
příčestí minulé
|
volado
|
—
|
—
|
—
|
- létat, letět
- Volaban siempre en primera clase. – Létali vždy první třídou.
- vyhodit do vzduchu
- zmizet, vypařit se