vyšetřuje

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪʃɛtr̝̊ʊjɛ]

dělení

• vy-še-t-řu-je

sloveso

• nedokonavé

význam

1. třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa vyšetřovat
   • Už to, že policista figuruje v případu, který pak vyšetřuje, zavání manipulací s fakty.
2. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa vyšetřovat