vykutálenec

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪ.kʊtaːlɛnɛt͡s]

dělení

• vy-ku-tá-le-nec

etymologie

Od vykutálený.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vykutálenec	vykutálenci
genitiv	vykutálence	vykutálenců
dativ	vykutálenci / vykutálencovi	vykutálencům
akuzativ	vykutálence	vykutálence
vokativ	vykutálenče	vykutálenci
lokál	vykutálenci / vykutálencovi	vykutálencích
instrumentál	vykutálencem	vykutálenci

význam

1. (hanlivě, familiárně) vykutálený, prospěchářský, zchytralý člověk

synonyma

1. vyčůránek, vychytralec, (v obecném jazyce, vulgárně) vychcánek

související

• vykutálencův
• vykutálenkyně
• vykutálenectví
• vykutálenecký
• vykutálený
• vykutáleně
• vykutálet