čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [vɪpravjɛtʃ]

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ vypravěč vypravěči
genitiv vypravěče vypravěčů
dativ vypravěči / vypravěčovi vypravěčům
akuzativ vypravěče vypravěče
vokativ vypravěči vypravěči
lokál vypravěči / vypravěčovi vypravěčích
instrumentál vypravěčem vypravěči

význam

editovat
  1. muž, který vypráví
    • Vypravěč nemluví toliko slovy. Kde se nedostává slovního bohatství, je přece možno vypomoci si posunky, mimikou obličeje, modulací hlasu. Líčí-li vypravěč něco pochmurného, ztlumí hlas, šeptá.[1]
    • Vypravěčův sloh je zcela prostý, bez zvláštního patosu a velmi těkavý.[1]

překlady

editovat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 52.